Vznik poddůstojnických hodností souvisel s proměnou vojenských struktur v raném novověku. V 16. století, kdy se armády zvětšovaly a vojenské operace se stávaly složitější, bylo nezbytné zavést systém, který by umožnil lépe organizovat a vést jednotky. Zkušení vojáci, kteří se osvědčili v boji, začali přebírat zodpovědnost za výcvik a udržování kázně, čímž položili základy pro pozdější formální poddůstojnické role.
V průběhu 17. a 18. století se role poddůstojníků dále vyvíjela v souvislosti s profesionalizací armád. Jejich úkolem nebylo pouze vedení v boji, ale také mentoring mladších vojáků, zajišťování denního chodu jednotek a zprostředkovávání příkazů mezi důstojníky a řadovými vojáky. Tím se stali klíčovým prvkem vojenské hierarchie a páteří každé jednotky.